Znásilněna | 30. 11. 2008 |
"Byla jsem znásilněna" Je to ošklivý příběh"Co jsi..? Byla jsem jak dolarová měna a v duchu se ptala"Kdo jsi..?" Ty dva chlapi si mě střídali, byla jsem pošpiněná,prostě vedle, pak na obličej mi to stříkali, nebyl to penis,bylo to jehličí-jedle. Hned "po tom" pryč utekli a já ležela jsem schoulená v houští, kdyby mě viděli,hned by se lekli, prostě jsem se cítila uprostřed poušti. Tak malá a bezmocná, doufám, že nebudu nemocná.... (HIV POZITIVNÍ) |
|
Autor: MONIKAXL Známka: 1,00 |
Otázky | 28. 11. 2008 |
Proč mi nikdo neodpoví? Kdo mi co ošklivého poví? Proč mě nikdo nemá rád? Jakto že si děti nechodí ven hrát? Co se to semnou děje? Člověk sám sebe kleje. Proč jsou lidé takový,možný ze zlosti, nebo pouhé lidské hlouposti? Proč nevidím ty krásné stromy? A to jak slunce svítí, a ty pohromy? Viděla jsem chlapce, hromádka neštěstí, jakto že neštěstí nepřelstí? Spojil ruce a klekl, pak tiše řekl: Svět je plný zlých lidí, málo kdo to však vidí. I když štěstí si lidi nevybírá, v něm jen tak touha neskomírá. Vím že život je plný zklamání, Tak jako vlna moře co tě pohání. Já ale budu žít, a smutno v duši krýt. I když někdy být tu se mi nechce, doufám že to zvládnu lehce. |
|
Autor: ąárinka Známka: 0,00 |
SLZY | 30. 1. 2008 |
Za noci v koutku oka se vzpominka zaleskne, slanym proudem zmaci me tvare. Pokazde, kdyz se mi zasteskne, muj zrak zakali jeji zare. Pretece pres okraj, rychlym proudem zteka. Uz moc dobre zna ten kraj, uz se ho neleka... Smele a primo do neznama tece- nikdo tu silu ji nedokaze vzit. Je to ledove stribro prece! Hned v nekolika proudech muze jit... Pretekaji, stekaji, tecou a... zmaci vse, co okusi ostri jejich hran. Na bile louce chvili si valci a jen ja vim, ze tecou z nejhlubsich ran. Odnekud z nikud prileti bily hmotny den a vitr! Ty proudy z louky si odnasi. Ja bezmocne upadam v kratoucky sen, kterej svym proudem do jineho sveta me unasi. Na chvili klid, nez zalesknou se znovu... Ty vody, co zivi koreny jednoho stromu. Ten hlida vsechny me bolesti- prerusta nad vsechny radosti. Snad priste uz dokazu vzeprit se tomu! |
|
Autor: biroska Známka: 0,00 |
Depka | 29. 12. 2007 |
Temný stín se ze mne šíří nikdo mi už neublíží V srdci mém je smutný bol nezmůžu se na odpor Slunce mi už málo svítí v srdci mém už není k žití Všude kolem černé chmury vtahují mě do lastury Z veselosti do deprese smrtka se už na tě třese Řekni mi milý osude bude to lepší - nebude Snažím se tedy ze všech sil abych tu ještě chvíli byl Začne mi svítit slunce jasné bude mi někdy zase krásně Rozplynou se černé mraky hřejivé slunce mi bude svítit taky A na vzdory tomu osudu já si tu ještě pobudu Nechci dnes prchlivě šířit vášně teď už mi začíná býti krásně Nechci už stát jak v plotě kůl nejsem přece žádný vůl Vzepři se osudu dokud máš sílu neztrácej nikdy v síly své víru Není ti potřeba berliček opory lidé jsou svině - lidé jou potvory |
|
Autor: ratome Známka: 1,00 |
Konec | 29. 9. 2007 |
Je konec a já měla tolik nadějí, najivních snů a iluzí Snila jsem sny s tebou v hlavní roli Teď mě srdce tvou zradou bolí. Je konec a já zamknu srdce na zámek a omotám kolem něho pavučinový provázek S bolavými srdci a zradou otevřu si krámek vynaleznu pro dívky mě podobné pilulku na zapomínající spánek Je konec, který jsem nečekala teď lituji, že tobě jsem kdy srdce otvírala Chtěla bych vrátit večer, kdy jsem se stebou seznámila vrátit chvíle, kdy tvou lásku jsem si nalhávala Je konec. Teď už nic nezměním a kvůli tobě už v opravdovou lásku nevěřím a vím že srdce ti už nikdy nesvěřím, protože již v tvé plané sliby nevěřím Je konec ...sbohem a šáteček Teď už vím, že tebe nechci nazpátek Je konec... nevím co bych řekla dál už půjdeme si svou cestou každý sám !!! |
|
Autor: Pokec Známka: 1,00 |
Naděje | 29. 9. 2007 |
"Měla jsi moc, chtěla jsi víc..." ztratila jsem vše...teď nemám už nic. Slova "kdyby" už nám nepomůžou. Ztratili jsme naši lásku, nepečovali jsme o ni a teď je pryč. A mě teď zbyly jen slzy pro pláč. Vzpomínky, které tolik bolí a slova, které tolik pálí na jazyku. Proč nedá se vrátit čas? Proč už ty chyby nejdou napravit? Neznám cesty zpět. Neznám cestu dál. Byl. Jsi. A navždy budeš moje všechno. Můj smích, můj pláč, moje půlka srdce, moje myšlenky a slova. Trápení slovy už nemá smysl, protože ty jsi mě těma svýma dnes zabil. Zabil jsi co jsi miloval. A miloval? Naděje umírá poslední a ta moje se brání zuby nehty abych ji nezabila... Dám ji poslední šanci...ještě pořád doufám... doufám... |
|
Autor: Pokec Známka: 1,00 |
Zlomené srdíčko | 29. 9. 2007 |
Bojím se co může se stát, když kluk holku přestane mít rád. Spousta lásky, roky spolu,večeře u jednoho stolu. Co ale se stane když lásky metr klesá dolu. Srdíčko se láme, ručkou do tmy tápe jak v úzkosti se topí, to nikdo nepochopí. Co se děje po lásce, jak řekne to své krásce, že city mizí v nedohlednu tak jako když v bouři loď čeká na rozhlednu. Cítí smutek, cítí zklamání, oběma to do očí slzy vhání. Naproti sobě sedí a čekají co bude dál, jak poperou se s osudem co se právě stal. Kdy milovat se znovu naučí, kdy budou chtít spočinout v něčím náručí....Kdy zase s někým roky stráví a budou ho mít zase rádi... |
|
Autor: Pokec Známka: 1,00 |
Konec | 29. 9. 2007 |
Smutně zvedla obočí a chtěla se mu kouknout do očí. On hlavu sklonil snad i slzy ronil... Přece se takhle nemůžou rozejít? On není, ten co chtěl odejít! Chytne ji pevně za ruku, zůstaň, neodcházej můj andílku! Všechno vrátíme zpátky, zapomeneme na hloupé hádky. Přece stojí za to, znova to zkusit, počkej nemohl jsem to tušit, že to takhle skončí... |
|
Autor: Pokec Známka: 1,00 |
Představ si | 29. 9. 2007 |
Představ si cestu a žádné domy. Představ si oblohu za svitu měsíce, představ si hvězdy, jichž je na tisíce. Představ si úzkou a předlouhou cestu a na ní dívenku v šatech pro nevěstu. Představ si, jak kouká v daleký obzor a šeptá do té tmy "dávej si pozor..." Představ si tu dívku, jak rychle kráčí. I světlo měsíce sotva jí stačí. Představ si tu dívku, jak lapá po dechu a s tichým výkřikem upadá do mechu. Představ si tu dívku, jak slzy polyká, síly jí dochází, ale dál utíká. Představ si dívenku, kolem ní lesy, v nichž mají démoni posvátné plesy. Představ si jejich smích, dívčiny slzy. Představ si, nalži si, že tě to mrzí. Představ si, jak dívka modlí se k bohu, jak těžko pozvedá ze země nohu... Představ si život, jak z těla jí utíká, poslední minuta brzy již dotýká. Představ si krev její v dubovém listě. Představ si, že jsi teď na jejím místě! |
|
Autor: Pokec Známka: 1,00 |
Nechci Žít | 23. 9. 2007 |
Všem vám chci něco říct! Už nechci na tomto světě být! A proto odcházím s bolestí v srdci vás opouštím! Můj život je jen přetvářka , a já mu tímto zavřu vrátka.. Nechci tímto být sobecká, Pochopte jsem tu nešťastná! Nedělejte mi to těžší než to je, Mrzí mě to ale jinak to nejde! Všichni kdo mě poznali, toto určitě pochopily. A vědí že jen se tímto trápím, A taky prosím abys Te vyslovily,,odpouštím,, Už nechci bojovat s tím, Čas tím jenom marním. Dám příležitost jiným Těm více bojovným!! Možná děláme chyby Ale není tu nikdo kdo zahojí ty jizvy Už potkalo mě toho dost, Akorát mám na sebe zlost!! Chuť k boji tu byla, Ale ta mě už opustila. A inspirace k tomu žít? Jenže já už nechci žít!!! Čelit další ráně, To však mému srdci přidává daně! A těm co semnou do teď byly Omlouvám se A přeji jim a by naplno žily!! A za ten čas co semnou promarnily, Aby ho teď láskou naplnily. Co více říct Já už nechtěla žít!!!!! |
|
Autor: ZlobitkooKwaky Známka: 1,00 |